The Only Hope For Me is You aneb Memories - 1.díl

28. února 2011 v 23:24 | Pansy Kristie |  Frerard - stories
Takže jsem začal psát novou povídku. Ještě přesně nevim, jak to vlastně všechno ke konci bude, ale já to nějak dám dohromady ;) Snad se bude líbit :)♥
(btw: ještě kdyby to bylo nějak nepochopitelný, tak to, co je kurzívou, jsou ty vzpomínky jo :D jen tak pro informaci :D*)



Nahrnuly se mi slzy do očí a já už to dál nemohl v sobě dusit. A bylo mi jedno, že jsou všude lidi. Padl jsem na kolena a hlavu založil do klína. Brečel jsem jako nikdy v životě.
"Gerarde!" ozvalo se za mnou. Mikey.
"Vstávej prosím tě." a snažil se mě zvednout, ale marně - já neměl sílu se zvednout.
"Prosím Gee." a podepřel mě v podpaždí a zvednul. Já mu opřel hlavu o rameno a za chvíli ho měl celý zmáčený.
"Frankie..." brečel jsem tiše jeho jméno.
"Já vím Gerarde. Já vím..." poklepával mi na záda a opřel svojí hlavu o tu mou.
"Pojď. Půjdeme domů." zešeptal mi a já jen klopýtal nohama a přes slzy jsem neviděl na cestu.
"Sedni si a já ti udělám teplej čaj jo." snažil se mě potěšit Mikey, ale já byl naprosto mimo. Koukal jsem do blba a myslel na Franka. Po tváři mi začal týct další vodopád slz.
"Ah Gerarde. Neboj, bude to dobrý a..." slyšel jsem letmo Mikeyho a pak mi pořád něco řikal, ale to jsem nevnímal. Myslel jsem na první den, kdy jsme se s Frankiem potkali. Pamatuju si to jako včera, ten den mě totiž vybrali do komparsu na natáčení klipu mý oblíbený skupiny. A Franka taky...
Já tomu nemůžu uvěřit. Oni mě vybrali! Mě! Nemůžu se dočkat až je uvidim a budu společně s ostatními natáčet. Po chvíli všechny vybrané vyzvali do velké místnosti, kde už bylo všechno nachystané - bylo tam podium, velký parket, všude samé osvětlení a kamery.
"Takže na začátek bych vás chtěl přivítat jménem celého týmu a i kapely. Takže až přijdou kluci, tak se začne natáčet a vy..." no a teď nám tam začal vysvětlovat co všechno budem dělat a co dělat nesmíme a prostě všechny pokyny k natáčení. "...no a pak budete skákat a užívat si to, jakoby byste byli na opravdovym koncertě. Nějaké otázky? Ne? Okey, takže kdyžtak je všechno ostatní na nástěnce. Za hodinu tady!" a odešel. Nemůžu se dočkat. Takže se to bude natáčet jako koncert nebo co. Bomba. Všichni se někam odebrali, ale já tu nikoho neznal, tak jsem si šel sednout do tmavého rohu na konci místnosti, odkud jsem na všechno viděl. Do místnosti najednou vešel kluk s patkou a zoufale začal běhat od jednoho pořadatele ke druhému. Oh, otočil se a já mu konečně viděl do obličeje. Byl tak nějak...krásnej. Naše pohledy se střetly a já byl úplně odrovnanej z jeho očí. Začal jsem zmatkovat a unhul pohledem někam jinam. On na mě ale pořád zíral a nakonec se i rozešel mým směrem. Začal jsem se trochu potit a nevěděl jsem, jak se tvářit.
'"Ahojky, prosim tě přišel jsem trochu pozdě, a tak vůbec nevim jak to teď bude. Pomůžeš mi prosím?" usmál se zmateně a já byl úplně mimo.
"J-jo jasně." začal jsem koktat a vzal ho k nástěnce, kde byl rozpis a tak.
"Děkuju moc. Mimochodem - jsem Frank."
"Já Gerard." a přátelsky jsme si podali ruce. Pak jsme se nějak spolu zakecali a najednou se ozval hlas z mikrofonu.
"Připravte se, za minutku začínáme." a najednou tam nastoupila i kapela. Nahrnul jsem se do davu, ale sotva jsem je viděl přes pištící fanynky.
"Yeah. Come on, come on..." začal křičet zpěvák a všichni začli zpívat s ním. Byl jsem štěstím bez sebe, že tu můžu být s ostatními a skákal jsem jak pominutej. Pootočil jsem se do davu a mezi skupinkou omdlévajících fanynek jsem viděl Frankieho úsměv. Ah, přestal jsem vnímat kapelu, což ani nevím že by to u mě bylo možné, a zamával mu. Ani pořádně nevim proč, prostě jsem mu zamával. Mrknul na mě a já se zas ponořil do rytmu kapely. Po dvou hodinách skákání, zpívání a vůbec všeho toho bláznění jsme skončili. Kapela se uklonila a v mžiku byla pryč. Pořadatel si pak s náma podával i ruce a děkoval. Mě ale zajímalo jediné - kde je Frank? Rozhlížel jsem se všude, ale nikde nebyl. Jestli ho nenajdu, tak mě to bude hodně mrzet. Ach jo, nikde není. Naposledy se teda rozhlížim po sále, po vstupní hale, ale všude jen fanynky a pořadatelé.
"Nashle." kývnu na ně a promítám si dnešní natáčení. Skvělej zážitek.
Brr, venku se docela ochladilo.
"Gerarde? Gerarde!" ozve se za mnou a když se otočím vidím přibíhajícího Franka.
"Nevěděl jsem, jestli si už neodešel, ale stejně jsem tu radši počkal." řekl mi udejchaně.
"To jsem moc rád. Já-já tě taky hledal." a zrudnul jsem. Ale pohled do jeho očí mi znovu zamotal hlavu. Nakonec jsme si dali telefoní čísla a adresy.
"Tak...rád jsem tě poznal a ozvi se někdy." mrknul na mě.
"Jo to já tebe taky. Určitě. Měj se." a každej jsme šli jinam. Tohle byl rozhodně jeden z mých nejúžasnějších dnů..."
"
Gerarde? GERARDE!" vytrhl mě ze vzpomínání Mikey.
"Eh, co chceš?" řekl jsem rozmrzele.
"Vždyt ty mě vůbec nevnímáš. Ale já tě chápu. Hele musim za Alicií, zvládneš to tu sám? Nerad tě to tu teď nechávám samotnýho bráško."
"V pohodě Mikey, klidně jdi." a on mě jen objal a odešel. Utřel jsem si slzy. Ah, kde jsem to přestal?

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Tery Gee ;)* Tery Gee ;)* | Web | 1. března 2011 v 0:06 | Reagovat

To je skvělýýýý :** áááá těšim se na další díl :)* prej:běhal od pořadatele k pořadateli:D:D♥ krásný :)

2 ŁuCí♥ ŁuCí♥ | Web | 1. března 2011 v 15:57 | Reagovat

skvělý.. ♥
Honem další díl :D:D:)

3 Ajuš Ajuš | Web | 1. března 2011 v 16:36 | Reagovat

čo sa stalo?? :(
nech neplače. a inak skvelé zoznámenie :)

4 Veru Way Veru Way | Web | 1. března 2011 v 19:25 | Reagovat

To je úžasný, krásný..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama